Hydrogeologický průzkum pro vsakování

Hydrogeologický průzkum pro vsakování je proces, který zjišťuje, jak dobře je dané území propustné pro vodu a jak rychle ji dokáže vsáknout. Tento průzkum je nezbytný při plánování vsakování dešťové vody nebo přečištěných odpadních vod z domovní čistírny odpadních vod (ČOV). Výsledkem průzkumu je hydrogeologický posudek, který slouží jako podklad pro stavební a vodohospodářské úřady. 

Proč je hydrogeologický průzkum pro vsakování důležitý?

• Zjištění propustnosti podloží:

  Průzkum určí, zda je dané místo vhodné pro vsakování a jak velkou plochu je potřeba pro vsakování vyčlenit. 

• Stanovení koeficientu vsaku:

  Na základě vsakovací zkoušky se vypočítá koeficient vsaku, který udává rychlost vsakování vody do zeminy. 

• Návrh optimálního vsakovacího systému:

  Hydrogeologický posudek pomáhá navrhnout optimální typ vsakovacího prvku (vsakovací studna, vsakovací jáma, vsakovací potrubí) a jeho dimenzování. 

• Součást povolení vodního díla:

  Hydrogeologický posudek je nezbytnou součástí žádosti o povolení k vypouštění přečištěných odpadních vod do podzemních vod nebo vsakování dešťových vod. 

Kdy je hydrogeologický průzkum pro vsakování potřeba?

• Při výstavbě domovní ČOV s likvidací odpadních vod vsakem.

• Při řešení likvidace dešťových vod ze střech a pozemků.

• Při budování vrtané nebo kopané studny. 

Co hydrogeologický posudek obsahuje?

Charakteristiku hydrogeologických poměrů v dané lokalitě, Výsledky vsakovací zkoušky, Návrh vhodného způsobu likvidace odpadních nebo dešťových vod, Doporučení pro umístění a dimenzování vsakovacího prvku. 

Kdo může hydrogeologický průzkum provádět?

Hydrogeologický průzkum pro vsakování smí provádět pouze hydrogeolog s příslušným oprávněním, který má zkušenosti s inženýrskogeologickými a hydrogeologickými průzkumy. 

Důležité normy a zákony:

• ČSN 75 9010 – Vsakovací zařízení srážkových vod.

• Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách.

• Zákon č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a jeho prováděcí vyhlášky.