Hydrogeologický průzkum pro vsakování

Hydrogeologický průzkum pro vsakování je proces, který zjišťuje, jak dobře je lokalita propustná pro vodu a jak rychle ji dokáže vsáknout. Tento průzkum je nezbytný při plánování vsakování dešťové vody nebo přečištěné odpadní vody čistírny odpadních vod (ČOV). Výsledkem průzkumu je hydrogeologický posudek, který slouží jako podklad pro stavební a vodohospodářské úřady. 

Proč je hydrogeologický průzkum pro vsakování důležitý?

• Zjištění vsakovacích schopností horninového prostředí:

  Průzkum určí, zda je dané místo vhodné pro vsakování a jak velkou plochu je potřeba pro vsakování vyčlenit. 

• Stanovení koeficientu vsaku:

  Na základě vsakovací zkoušky se vypočítá koeficient vsaku, který udává rychlost vsakování vody do zeminy. 

• Návrh optimálního vsakovacího systému:

  Hydrogeologický posudek pomáhá navrhnout optimální typ vsakovacího prvku (vsakovací studna, vsakovací jáma, vsakovací potrubí) a jeho dimenzování. 

• Součást povolení vodního díla:

  Hydrogeologický posudek je nezbytnou součástí žádosti o povolení k vypouštění přečištěných odpadních vod do podzemních vod nebo vsakování dešťových vod. 

Kdy je hydrogeologický průzkum pro vsakování potřeba?

• Při výstavbě ČOV s likvidací odpadních vod vsakem.

• Při řešení likvidace dešťových vod ze střech a zpevněných ploch do zemního prostředí. 

Co hydrogeologický posudek obsahuje?

Charakteristiku hydrogeologických, resp. vsakovacích poměrů v dané lokalitě, výsledky vsakovací zkoušky, návrh vhodného způsobu likvidace odpadních nebo dešťových vod, Doporučení pro umístění a dimenzování vsakovacího prvku. 

Kdo může hydrogeologický průzkum provádět?

Geologický průzkum pro vsakování smí provádět pouze osoba s příslušným oprávněním (odborná způsobilost), která má zkušenosti s inženýrskogeologickými a hydrogeologickými průzkumy. 

Důležité normy a zákony:

• ČSN 75 9010 – Vsakovací zařízení srážkových vod.

• Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách.

• Zákon č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a jeho prováděcí vyhlášky.